Poznáváte se v tom?

Jistě v co jiného to mohlo vyústit než v pocit vyhoření. Práce jí postupně už ani nedělala radost, cítila v sobě tlak, který šel slovy špatně popsat. V práci začala být nepozorná a dělala občas chyby. Doma vznikaly hádky, protože domácnost se udržovala letem světem a společné chvíle se zkrátily na ranní potkávání se v koupelně před odchodem do práce.

Lucie byla vždy krásná žena s jiskrou v oku. Její okolí ji mělo vždy za skvělou kamarádku, s kterou je sranda. Dokázala bavit kolektiv. Byla velmi schopná a pracovně velmi nadaná. Po příchodu do zaměstnání ji všichni typovali, že bude mít raketový start a pozičně bude skokově růst. Za pouhé dva roky se ale stalo něco, co jí tu jiskru z oka vzalo. Už se tolik nesmála a ani lidé její společnost nevyhledávali. Dokonce kariérně ani nerostla, jako by ji přehlíželi.

Co se stalo s tak ambiciózní ženou, která vypadala, že má krásně nalajnovanou budoucnost? Zapomněla na SEBE! Při koučovacích sezeních jsme otevřely několik témat, které si potřebuje zpracovat. Jedním z nich je, i přesto, že by jí na to nikdo netipoval, nízké sebevědomí. Z toho vyplývající neschopnost říkat NE. S Luckou se asi ještě budeme nějakou dobu potkávat. I Vy můžete zkusit odkrýt svá témata pomocí kouče.

Nezapomínejme na sebe a věnujeme si čas. Naučme se vědomě odpočívat a pěstujme v sobě zdravé sebevědomí. To nám totiž většinou pomůže najít ty správné hranice ve všech situacích. Relaxaci člověk potřebuje k regeneraci těla i mysli. V dnešní době se to musíme většinou zpětně učit. Pomoci Vám k tomu můžou i Řízené relaxace.

Článek Nezapomínejme na sebe! se nejdříve objevil na Tereza Rančáková.

Někdo si zásadně žádné předsevzetí nedává, někdo to dělá každý rok. Někomu takové předsevzetí jde plnit snadno a někdo s tím má problém už třeba první měsíc v roce.

Často se mě klienti ptají, jak se mají „dokopat“ ke změně. Jak mají vydržet pravidelně relaxovat. Jak si mají najít čas pro sebe. Jak se mají vydržet učit cizí jazyk. Jak mají vydržet pravidelně cvičit. Jak? Prozradím Vám něco, co se Vám asi nebude moc líbit. Jak? Prostě se rozhodnout! To rozhodnutí je ale pouze na Vás. Pokud chcete ve svém životě nějakou změnu, musíte ji chtít především Vy a také Vy ji budete muset udělat.

Hodně se také setkávám s povzdechem, že na dané změny není čas. ČAS, čas je také něco, co si určujeme my sami.  Ano, v životě mohou přijít situace, kdy opravdu nemusí být čas na věci, které byste dělali rádi. Prostě na to opravdu čas a síla nezbývají. Bývají to ale většinou opravdu těžké situace, které nám do života přišly. Kdy třeba řešíte své zdravotní problémy, nebo musíte pečovat o někoho druhého, zpracováváte těžké období nebo třeba přechodně musíte mít dvě zaměstnání, abyste uživili rodinu. Nebo cokoli jiného. V té chvíli si to ale popravdě přiznejte a nelitujte, že ten čas na to, třeba chodit pravidelně cvičit, prostě není. Věřte ale, že tohle jsou opravdu případy, kdy jste na takzvaném „dnu“ a z toho je nejlépe se odrazit. V tomto případě ale raději spřádejte síly a na to, abyste tyto dané situace zvládly. Většinou se ale na čas pouze vymlouváme. Žádné závažné problémy nemáme a přesto tvrdíme, že nemáme čas. Pohltily nás ale jen provozně organizační věci denního života a přemohla naše vlastní lenost. Lenost zorganizovat ten ČAS tak, abychom si ho našli pro SEBE.

Doporučuji tedy dvě věci. První, zhodnoťte svou aktuální danou situaci. Přiznejte si, zda se nacházíte v těžkých chvílích a potřebujete se opravdu nutně věnovat jiným věcem anebo se jen prostě nedokážete NAKOPNOUT? Velmi často se také setkávám s větami jako: Já bych chtěl/la, ale musím počkat až..až budou chodit děti do školky, až bude lepší počasí, až našetřím víc peněz, až budu mít víc energie, až …. Věřte, že nebude lepší doba než je TEĎ! Pokud se rozhodnete, že chcete něco ve svém životě začít dělat nějak jinak, začněte hned! Je úplně jedno, jak velký krok to bude, ale začněte. Pro většinu lidí bývá lepší dělat malé postupné krůčky, ale pro někoho může být efektivnější pustit se do změn po hlavě a ve velkém. To záleží na našem typu.

Změna znamená vykročení z naší komfortní zóny, což někdy bolí. Samozřejmě v tom nemusíme být sami a je fajn si pomoci různými berličkami. Ať už třeba využití skupin (případ, chodit cvičit se skupinou či trenérem) nebo poprosit o psychickou podporu naše okolí, blízké, které nám budou dodávat tu vnější motivaci anebo využít služeb kouče, který Vám dokáže poskytnout takové prostředí, ve kterém si dokážete nalézt svou vlastní vnitřní motivaci. Jak vybrat kouče se můžete dočíst v mém článku Kdy a proč zajít ke koučovi. Všeobecně se uvádí, že abyste změnu do svého života vpustili a zautomatizovali je nejdříve potřeba tomu vědomě dávat pozornost měsíc a půl. Poté už mozek nebude klást tolik odporu a tlačit vás k tomu, abyste se vrátili ke starým dobrým zajetým kolejím. 

Přeji všem v novém roce ať se dokáží nakopnout pro věci, které chtějí změnit!

Článek Jak se nakopnout v novém roce se nejdříve objevil na Tereza Rančáková.

Správný kouč vám nikdy nebude radit, co máte dělat. Dokáže Vám ale poskytnout prostředí, ve kterém si na své odpovědi dokážete přijít sami.

I když si myslím, že postupem času se tento postoj zlepšuje, pořád mám dojem, že se u nás lidi bojí, se svými problémy za někým zajít. Stydí se za to, že by se třeba mohl někdo dozvědět, že dochází k psychologovi, nebo na terapii. Nebo se i setkávám s tím, že své problémy často podceňují a přijde jim zbytečné to s někým řešit. Přitom sdílení a povídání si o svých problémech je nejlepší způsob, jak se opakování chyb vyhnout. Dává nám to totiž možnost nadhledu. Možnost uvědomění si a naučení se například jak pracovat se svými emocemi.

Psychohygiena je nedílnou součástí spokojeného a opravdu šťastného života.

V Čechách je všeobecně velký nedostatek odborníků v oblasti psychologie. Díky tomu se bohužel i občas zavírají ústavy, poskytující tuto péči. Psychologů a terapeutů je žalostně málo. Navíc i tady, jako kdekoliv jinde, se musí vzít ještě síto a prosít ty, kteří jsou opravdu dobří a nečerpají jen z toho, co pochytili na škole a co jim dovoluje systém. Aktuálně si myslím, že adekvátní psychologická pomoc se stává nedostupnou. Tady jsem zabrouzdala i do těžkých psychických potíží. Lidé ale často neřeší jen těžké psychické potíže, ale tíží je i věci, se kterými by si dokázali pomoci sami, pokud by k tomu měli adekvátní prostor. A tady se právě nabízí služby kouče.

Kouč vám může pomoci v případě, že například cítíte, že nejste spokojeni ve své práci a přemýšlíte o změně. Vaše vztahy nejsou ideální a vy nevíte proč. Dělá vám problém rozhodnout se nebo se třeba bojíte mluvit před více lidmi. Témata můžou být různá. Důležité je, že si uvědomujete, že vám to nedělá dobře a cítíte potřebu s tím něco dělat.

Jak správného kouče vybrat?

Tak jako je těžké dostat se k dobrému terapeutovi či psychologovi, ani nalézt dobrého kouče nemusí být snadné. Rad a instantních řešení je plný internet. Člověk ze své podstaty nerad vystupuje ze své komfortní zóny a dělá něco jinak, než jsou věci v jeho zajetých kolejích, a proto je dobré, aby měl po ruce někoho nezávislého, kdo mu bude průvodcem a podá pomocnou ruku v případě, že to bude chtít třeba vzdát.

Dobrý kouč se nemusí ani poznat podle toho, kolik škol, kurzů a seminářů má absolvovaných. Hraje tady roli také chemie, která mezi koučem a koučovaným panuje. Tak jako pokus omyl někdy hledáte svého kadeřníka i koučů někdy musíte zkusit víc, abyste zjistili, který vám sedne. Musíte mít k němu důvěru, cítit se s ním dobře a věřit, že sezení s ním vás dokážou posunout dál. I koučové jsou jen lidé. I když se třeba všichni umí dobře ptát a znají dobře dané techniky, pořád mají ale svojí typologii osobnosti, která nám může být libá, ale taky nemusí.  Nelitujte tak vynaložených prostředků a času, když občas zkusíte a zjistíte, že to třeba není ono. Když pak totiž najdete to, co vám sedne, začnou se opravdu dít změny, a to za to stojí.

Nabízím individuální sezení, kdy společně najdeme cestu z krize a objevíme vaší osobní a pracovní vizi.

Co je důležité při hledání kouče?

Co považuji za správné je také to, že hodně koučů poskytuje první hodinu za zvýhodněné ceny nebo zcela zdarma. Je tedy prostor zjistit, zda Vám kouč je či není sympatický. Případně se s ním můžete setkat třeba i na jiné akci, kterou pořádá, nebo se jí účastní.

Další z možných ukazatelů je to, zda má svou, případně „šérovanou“ kancelář. Já osobně nepreferuji sezení v kavárnách či třeba i u vás doma. K práci je zapotřebí klid, hezké prostředí a možnost uvolnit se. Čehož lépe dosáhnete, když Vás nebude nic rušit a změníte prostředí.

Často je tato služba také nabízena online, což může být fajn. Osobně mám ale ráda, když se první sezení odehrají takzvaně „face to face“. Lépe si vzájemně hned od začátku sednete a poznáte se. Jednak není nad to, si člověka „nacítit“, což přes obrazovku nejde. Navíc pro takovouto vědomou práci ve své hlavě je dobrá změna prostředí. Online sezení je fajn třeba už v rozjeté spolupráci. Někteří koučové nabízejí své služby i v podobě takzvaného „walk koučinku“, což může být fajn, protože při pohybu se okysličuje krev a naše myšlení tak může být ještě hlubší, ovšem pohyb a procházky nás musí bavit.

Přeji všem, ať svého kouče najdou a hodně úspěchů ve vlastní změně.

Tereza R.

Článek Kdy a proč zajít ke koučovi se nejdříve objevil na Tereza Rančáková.